Warning: Parameter 1 to NP_WYSIWYG::event_PreSendContentType() expected to be a reference, value given in /home/www/barrandien.eu/www/admin/libs/MANAGER.php on line 319

Warning: Parameter 1 to NP_CSS::event_PreSkinParse() expected to be a reference, value given in /home/www/barrandien.eu/www/admin/libs/MANAGER.php on line 319

Warning: Parameter 1 to NP_Poll::event_PreSkinParse() expected to be a reference, value given in /home/www/barrandien.eu/www/admin/libs/MANAGER.php on line 319
Petzoldovy jeskyně - Popisy lokalit

Warning: Parameter 1 to NP_Poll::event_PreItem() expected to be a reference, value given in /home/www/barrandien.eu/www/admin/libs/MANAGER.php on line 319

Petzoldovy jeskyně

Lokalizace

Systém Petzoldových jeskyní se nachází na východní straně Petzoldova lomu, který leží u silnice vedoucí ze Srbska do Karlštejna.

Základní údaje



















TitleLengthDepthExploredAltitude
Petzoldovy jeskyně79026  
Jeskyně V suti6413 237.8
Jeskyně Vánoční193 226.1
Jeskyně Skulina38926 228.8
Petzoldka 162 222.5
Komín se třemi vstupy127 224.8

Popis jeskynÍ

Jako Petzoldovy jeskyně souborně označujeme skupinu malých členitých jeskyní, které se nacházejí ve východním konci Petzoldova lomu na levém břehu řeky Berounky mezi Srbskem a Karlštejnem v Českém krasu. Po odlámání části silně zkrasovělého úseku ve vápencích kotýských s rohovci (stupeň lochkov, devon) počátkem 60. let 20. století zde ve stěnách lomu zůstalo celkem 6 malých jeskyněk, s délkami od 2 do zhruba 20 m. Těžba v lomu sice již dávno neprobíhá, firma Aquatech, spol. s r.o., v něm ale vyrábí bazény a čističky odpadních vod. Lom tedy nikdy nebyl volně přístupný a jeskyně proto nebyly příliš známy ani nebyly intenzivněji prolongovány. Po dohodě s majitelem firmy začal podrobnější průzkum jeskyní na přelomu let 2008 a 2009.

Historie od roku 1961

Mapa Petzoldových jeskyníVe východním výběžku lomu nejbližším ke Karlštejnu byly mezi lety 1961 a 1964 některé úseky jeskyní odtěženy a vchody byly částečně zavaleny sutí z odstřelů. Jako první zde jeskyně dokumentoval M. Klofát (zpráva z roku 1966 je uložena v archivu Muzea Českého krasu v Berouně). Turnovec a Fajstová (1967) zaznamenali v této části lomu dutinu označovanou dnes jako Komín s třemi vstupy (pod jejich pořadovým číslem 10; dnes ev. č. 25-011) a drobné dutiny na opačné straně lomu (dnes 25-033 U žíly). Počátkem 90. let se o tuto část lomu zajímali členové ZO 1-11 Barrandien. J. Dragoun zřejmě jako první pronikl do zhruba 20 m dlouhé jeskyně Petzoldka (25-012). V 5 m hluboké propástce s dnešním jménem V suti (25-014) se mu podařilo prolézt do velmi těsné slepé dutiny při jejím dně.

Jeskyně V suti - vchodV systematickém přehledu všech jeskyní Českého krasu Jägera (1994) bylo v této části lomu uvedeno několik jmen a čísel jeskyní, ale sám autor soupisu nebyl schopen po nějaké době při revizi jeskyní určit, které jméno ke které jeskyni patří. Z hlediska pojmenování a číslování jeskyní existoval před rokem 2003 v celém úseku mezi Srbskem a Karlštejnem (25. krasová skupina Českého krasu dle Homoly 1947) značný chaos, vůbec největší z celého Českého krasu. V roce 2003 proto proběhla terénní pochůzka (zástupce Správy CHKO Český kras a několik členů ČSS), která měla stávající zmatek ve jménech a číslech jeskyní vyřešit. Výsledkem akce bylo přiřazení publikovaných jmen a čísel ke známým jeskyním v lomu (možná ovšem jinak, než jak původní anonymní autor jmen jeskyní zamýšlel). Výsledný stav byl publikován v přehledu Žáka et al. (2003). Ve východním konci lomu byly v tomto přehledu uvedeny tyto malé jeskyně: 25-011 Komín s třemi vstupy, 25-012 Petzoldka, 25-013 Skulina, 25-014 V suti, 25-033 U žíly a 25-034 Nad Skulinou. Všechny tyto dutiny dohromady měly délku jen okolo 40 m. Dnes je shrnujeme pod společné jméno Petzoldovy jeskyně. Jeskyně Skulina a V suti byly v prosinci 2010 propojeny. Další mohly být propojeny dnes neexistujícími dutinami v odtěženém prostoru. Geneticky se jedná o jeden systém dutin.

Nové průzkumné práce a objevy

Impulzem k novým prolongačním pracím byl již dříve známý výdech teplého vzduchu z propástky se jménem V suti. V lednu 2006 za silných mrazů bylo pozorováno, že teplý vzduch, vytvářející v mrazu oblaka páry, nevychází ze dna propástky, ale ze škvír mezi skalními bloky na boku dutiny.

Impuls k dalším pracím dal až koncem roku 2008 Z. Mengler. Po vyčištění dna a boku propástky od suti se do prvního asi 20 m dlouhého volného pokračování podařilo prolézt 21. ledna 2009. Na dně nového objevu zela neprůlezná puklina, ze které šel silný průvan. Bohužel, všechny další možné směry prolongace byly vyplněny jemným říčním pískem a siltem. Těsné prostory neumožňovaly uložení materiálu na místě a transport až před jeskynní vchod by byl velmi obtížný. Do prací se záhy zapojili i jeskyňáři ZO 1-11 Barrandien.

Jeskyně Skulina - u jezeraSnaha o usnadnění transportu materiálu ze dna nového objevu v propástce vedla od 4. dubna 2009 k pokusu o otevření níže položené jeskyňky Skulina a tedy o vytvoření bočního vodorovného přístupu na dno nového objevu. Při výkopu v původně jen 2 m dlouhé dutině byl hned ve vstupní partii nalezen 65 cm dlouhý rozbitý stalagnát, který původně spojoval strop a podlahu vstupní dutiny a který byl poničen odstřelem. V roce 2009 proběhlo také přesné geodetické zaměření bodů ve vchodech a všechny jeskyně východní části lomu začaly být postupně zkreslovány do jednoho plánu. K významnějšímu postupu ve Skulině došlo 21. dubna 2010, kdy bylo objeveno přibližně 30 m těsných členitých prostor. Dalších 30 m s malým jezerem na dně bylo objeveno 9. května 2010. Objev stoupající chodby v délce cca 10 m s převýšením asi 8 m, nastal 19. května 2010. Na výkopových akcích a objevech se podílela řada jeskyňářů ze ZO 1-04 Zlatý kůň, 1-11 Barrandien, 1-05 Geospeleos. Jeskyně se postupně rozšiřovaly dalšími malými postupy až do současného stavu

Ke konci roku 2010 má jeskyně V suti délku 29 m a hloubku od vchodu 13 m, jeskyně Skulina délku 105 m a denivelaci dutin 25 m a jeskyně Petzoldka délku 16 m a denivelaci dutin 2 m. Komín s třemi vstupy (jeho spodní vstup), který leží mezi jeskyněmi Petzoldka a Skulina má délku 11 m. Celkem je v Petzoldových jeskyních známo k datu uzávěrky tohoto příspěvku celkem 161 m jeskynních prostor s denivelací 30 m. Spojení jednotlivých částí do jedné jeskyně je velmi pravděpodobné, stejně jako další objevy volných prostor.

V současné době probíhají průzkumné práce především v jeskyni Skulina, kde se odklízejí sedimenty za Pískovou chodbou z menší prostory vytvořené na křížení dvou výrazných poruch. V tomto místě je několik dalších pokračování. Severozápadním směrem směřuje plazivka směrem k Termitišti, kde je pravděpodobnost dalšího pokračování. Východním směrem směřuje šikmo vzhůru chodba, ze které byly odklizeny veliké kamenné bloky, které hrozily zřícením. Na konci této chodby je širší prostor, za který chodba pravděpodobně pokračuje v původním směru. Směrem vzhůru vede do výšky cca 3 m komín, kde byly prováděny prolongační práce. Směrem dolů byly prováděny výkopové práce a po vyklizení sedimentů je zde cca 2,5 m hluboká sonda, podle které dostala tato prostora název Nad studnou. Vedle této studny byla kopána sonda ve směru k Termitišti, kde došlo k propojení s prostorami na západ od sondy. Dalším prohloubením sondy na 4 m byla tato jeskyně 4. 12. 2010 propojena s jeskyní V suti.

Další informace o Petzoldových jeskyních

Mapa Petzoldových jeskyní

3D model Petzoldových jeskyní

Mapa jeskyně byla zpracována v programu Therion. Pokud tento program používáte, je možné si zde stáhnout soubor k prohlížení v programu Loch 3D viewer, který je součástí instalačního balíčku Therion. V tomto programu si můžete prohlížet model jeskyně z různých pohledů a přiblížení.

Foto: Martin Majer

 

Tisk článku